8. půldecky v Českém ráji


Je 20.6.2020. V brzce ranních hodinách vstávám a dávám vařit litry vody do zásoby na případnou kávu a čaj.

Dnešek je totiž dnem výjimečným nejen pro to, že má šéf spolku narozeniny, ale i proto, že v 8 ráno bychom měli být na náměstí a začít připravovat start na již osmý ročník půldecek v Českém ráji. Prší, stále prší i když chvílemi se zdá, že bude po dešti. Bohužel, vzhledem k pomalu vařící konvici, nedostatku nafty v nádrži a dalším „přidruženým nemocem“ jsem na náměstí přijel v 8:09 a to už tam stály dva stroje. 

Po přípravě registračního stanoviště s již tradiční snídaní, za kterou děkujeme Kristince, jsme všichni vyčkávali příjezd dalších účastníků. Na náměstí přišel jeden z minulých účastníků s tím, že v hospodě včera někdo říkal, že akce se nekoná a že tedy bude o tři posádky míň. Telefonicky se nám omluvili další dvě posádky, které to v takovém dešti nedají. S těmito informacemi jsme i nadále vyčkávali další závodníky, kterých se nakonec sešlo 5.

 

 

A tak se chvilku povídalo, a vše se připravovalo ke startu prvního z pěti statečných.

 

         

 

Přidělená mapa dovedla závodníky na první stanoviště, kde byl  úkol projet bludištěm na balanční desce. Po tomto úkolu se pokračovalo dále do druhé etapy, která byla zakončena testem.

         

 

Na dalším stanovišti již čekal Pavel s hodem cvičným granátem F1, byla možnost získat až 50 trestných bodů, což se nikomu nepovedlo.

 

Na 4. stanovišti jsem byl opět já a vyčkával závodníky s testem, který se do dnešních dní tolik hodí a kontroluje vaši znalost pandemie.

Poté již všichni mířili do cíle, kde byl opět připraven Pavel s testem a jízdou zručnosti. Celým závodem projelo všech 5 účastníků a všichni jsme se sešli v cíli na „obídek“, který v dnešním propršeném dni mnozí přivítali společně s ještě teplou kávou nebo čajem. Poté již jen vyhlášení výsledků,

 

závěrečné poklábosení a rozchod do domovů.

Rád bych poděkoval i naší věrné účastnici, která se snažila dojet se zlomenou rukou na Babetě, ale záhy zjistila, že to prostě nejde. A tak donutila manžela a přijeli spolu aspoň mimo soutěž na skůtru. Nakonec dojeli, ale při vší smůle se jim poštěstilo v bahnité cestě skůtr položit bez újmy na skůtru i jejich zdraví. Tomu říkáme " klobouk dolů " Snad příští rok bude lepší.

 

Ještě jednou bych chtěl moc poděkovat všem, kteří se na přípravě podíleli a všem, kteří přijeli a zúčastnili se i za velmi špatného počasí. A to jsme ještě netušili, že na podzimní akci S veteránem do ráje bude ještě daleko horší počasí, silný déšť celý den a ještě zima.

TOPlist