5. Půldecky v Českém ráji 2017

     

V sobotu 17. června se uskutečnil 3. ročník akce půldecky v Českém ráji. Celkově ale 5. ročník mototuristické soutěže přátel stránek www.puldecky.cz.

Jak již je dobrým zvykem, počasí se nepovedlo. Po týdnu veder a slunečného počasí v pátek v noci (16.6.) zapršelo a ihned po té se rapidně ochladilo. Takže 17. června ráno bylo silně pod mrakem a teploty kolem 12-14 stupňů, ale zato foukal silný chladný vítr. Déšť na sebe jenom kolem půl desáté upozornil opravdu pár kapkami a pak už nás celý den nechal být.

A tak se kolem osmé ráno sešli všichni organizátoři na náměstí Českého ráje. Jejich seznam i s fotografiemi byl umístěn na orientční tabuli.

         

A jelikož bylo na sobotu relativně brzy ráno, připravili někteří organizátoři pro nás i pro závodníky snídani. Káva, čaj a koláče a buchty ...

               

 

A tahle "buchtička" to všechno upekla a připravila a nutno říci, že chutnalo všem.

  

                

 

I řediteli a maskotu závodu v jedné osobě.

 

                 

 

Možná jste si všimli jednotného oblečení organizátorů - černá trička s logem půldecky.cz  

 

                        

Za logo vděčíme jednomu z organizátorů ...

  

              

 

A za trička, jak pro organizátory, tak pro závodníky, jednomu ze sponzorů. Děkujeme. 

 

Ještě před příjezdem organizátorů byli na startu první dva závodníci. Manželé až z Ostravy. Jejich " třiadvacítky - mustangy" taky vidíte jako první. A pak se sjížděli i další. 

 

A jedním z posledních závodníků byla další žena ( mimo jiné s geny otce -  motocyklového závodníka ).

Přijel i další sponzor na svém " Califorňanu "

 

Na fotce v rozhovoru s maskotem závodu a mimo jiné (vpravo) i pozdějším vítězem.

Za motocykly organizátorů v čilém rozhovoru lze spatřit našeho věrného pomocníka Václava, který pomáhá se vším, včetně případného svozu odpadlých strojů. Tentokrát nikdo neodpadl a tak se nakonec změnil v "gril" mástra , ale o tom až později. 

 

Po startu čekala závodníky první etapa, kterou zvládli všichni účastníci na jedničku. Bohužel některým se nevyhnuly poruchy, ale zručnost našich závodníků je pověstná a tak do cíle první etapy dojeli všichni. Na konci etapy je čekal první úkol. Odlijte do baňky půldecku. Zkusil si to i ředitel. Prý je to jednoduché, je to velký panák.  Tak mu to komisař změřil ..... 

 

                  

 

A takové velké panáky pije náš pan ředitel ....

 

            

 

A z první kontroly se odjíždělo na směren na Olešnici, kterou závodníci projížděli dvakrát. Ani druhé etapě se nevyhnuly malé technické problémy. Nakonec se ale vše vyřešilo a do druhého stanoviště dorazili až na jednoho zabloudivšího všichni.

 

Na druhém stanovišti již čekal Petr s Kristinkou a s krátkým testem z historie Českého ráje a okolí.  Kristince bych se chtěl alespoň touto cestou omluvit za tiskovou chybu v jejím jméně na tablu. Opravdu je krátká a měkká. :-) 

 

 

Z druhého stanoviště byla možnost prohlédnout si Trosky z druhé strany, je to pro nás atypický pohled.

 

 

A tak závodníci odjížděli do třetí, nejdelší, etapy.

 

 

Na této etapě jsme se již při vymýšlení trasy potýkali s problémem, zda zvolit variantu "brod" nebo "offroad". Nakonec přeci jen zvítězila méně škodolibá varianta. A jsme vlastně všichni rádi. Teplota a zamračená obloha na koupel nebyla.

 

 

Třetí etapa končila na pumpě v Tatobitech.

Zde byla možnost doplnit energie pro jezdce (v podobě zbytků od snídaně) a palivo pro naše dvoukolové přítelkyně.

 

 

 

V Tatobitech se sešla velká část " orga - týmu " a tak jsme si nemohli nechat ujít společnou fotku.

 

 

Po nejdelší etapě následovala naopak etapa nejkratší. Čtvrtá. Dostat se na čtvrté stanoviště znamenalo dokázat se perfektně orientovat v ženské moto-terminologii. Tuto variantu navigace, pro velký úspěch, nevidíte naposledy. Doufám, že naše "moto-blondýna" dostane příští rok více kilometrů na popsání.

Na konci etapy vás čekal úkol v podobě slepé mapy. Bylo potřeba si vzpomenout kde který výrobní závod sídlil a následně jej zakreslit do mapy.

Zde se již pod vlajkou puldecek připravuje Filip k rozdávání úkolů.

 

 

Na letošním ročníku na sebe s Michalem "vyšli" jako dvojice na stanoviště.

 

 

Oba kluci měli na 4. stanovišti Klokočské skály jako na dlani. No není to opravdu ráj?

 

 

 

Odtud již vše směřovalo do závěrečné etapy, která končila jak jinak, než cílem.

Posledním úkolem, kde bylo možno získat pár trestných bodů, byla zdravověda. Možnosti masírování Anduláka využili všichni. A náš lékařský dohled v podobě Janky a Kristinky nebyl přísný a trestných bodů rozdaly pomálu. Takže se i příští rok můžete těšit na úkol ze zdravovědy. 

 

 
Po praktickém úkolu ze zdravovědy už na soutěžící nečekalo nic jiného, než hodování. Děkujeme Vaškovi za profi práci s jídlem a špičkovou obsluhu grilu.
 
 
 
Všem jídlo evidentně chutnalo.
 
 
Abychom se neopakovali, i za jidlo letos vděčíme sponzorům které sehnal pan Dohalský.
 
Jediné, co drželo soutěžící od rozprchnutí se do svých domovů, bylo vyčkávání, až realizační tým spočítá trestné body.
 
 
A sestaví výsledkovou tabulku.
 
 
Nakonec si cenu odnesli všichni – za což ještě jednou mnohokrát děkujeme Luďkovi Dohalskému a Zdeňkovi Pařízkovi. 
 
Vítězové
 
za krátký okamžik nestihli zpychnout a uvolili se k fotu s ostatními soutěžícími a dokonce i s organizatorským týmem.
 
 
Díky VŠEM! A za rok pa.
Za půldecky michal